inSpiro | 14.-22.8.2009 Kurz inSpiro O nás Texty Fotky Diskuze Odkazy Účastníci

Věci veřejné, nikdy lhostejné

Avšak tou nejdůležitější zásadou je, aby si voliči, občané, uvědomovali, že vládní činitelé jsou jen jejich zástupci. Oni sami, občané, jsou odpovědni za věci veřejné, odpovědni za to, že se o nich budou informovat, že se v nich budou angažovat, budou o nich spolurozhodovat, že jim věci veřejné nikdy nebudou lhostejné. To je velká odpovědnost a také velká příležitost. To je demokracie.
Erazim Kohák (Průvodce po demokracii)

Pokud někdy pochybuji o stavu naší demokracii, čtu si Koháka. On umí velmi rychle tyhle "pány" srovnat do latě a vysvětlit všem, že oni jsou tu pro nás, né my pro ně a už vůbec ne pro jejich mocenský byznys. Častokrát slýchám, že politici jsou všichni blbci a jde jim jen o peníze a že politikou se přeci trápí jen pošetilec. Každý svého štěstí strůjce a kdo se zbavuje odpovědnosti za věci veřejné, sám je pošetilcem. Přirovnal bych ho k pánovi, který se přestal starat o střechu nad vlastní hlavou s poznámkou "že tu ošklivou střechu nehodlá opravovat, stačí ji dát pěkný nátěr". A ejhle, spadla mu na hlavu a s ní i 40 let v komunismu. A to mu pak najednou začalo vadit.

Demokracie je dar, ohromný dar. Často přemýšlím na životy našich předků "za studena" a žasnu před výdobytky typu svobody slova, zakládání spolků, organizování politických akcí, konferencí, prostě všechno to o co lidé před 20 lety tolik stáli, tolik to chtěli a tolik za to bojovali. A co dnes? Vděk je ten tam, uvědomění také. Jako bychom zapomněli a my mladá generace už vlastně nemáme ani na co zapomínat, ostatně kdo z mladých má ucelenou představu o 40 letech komunismu?

Před pár lety při výročí listopadu 89 jsem v Praze mluvil s Čechem, který se vrátil z Kanady po 20 letech života. Rozdíl byl hned patrný. Pán se naprosto otevřeně již ve druhé větě našeho rozhovoru ptal "co na to říkáte na tu dnešní politiku?". Následoval jeho podrobný komentář situace, při kterém vyjmenoval konkrétní jména senátorů a jejich názory. Politika pro něj nebyla smetiště, každý názor měl svého autora, každý krok odpovědnost svého tvůrce a všechno dění bylo podrobeno jeho kritickému ale přesto tak nějak laskavému pohledu. To pro mě byla lekce té pravé demokracie. A je naší odpovědností ji zde pečlivě budovat a pečovat o ni.

Petr "Žblebt" Jarušek